Pár

Odcizení, stigmatizace, chybějící kontakt. Vídeňská studie potvrzuje narušení intimity v době pandemie.

24.2.2021

Přátelství, láska, fyzická něha, tělesná intimita a sexualita se podle studie vídeňské univerzity Sigmunda Freuda v době pandemie a koronavirových opatřeních výrazně proměnily. Psychické i sociální následky chybějícího kontaktu s ostatními lidmi zkoumala studie u 2 600 respondentů v době od 10. listopadu do 10. prosince 2020.

Jeden měsíc zjišťovali psychologové z Univerzity Sigmunda Freuda, jak současná koronavirová pandemie ovlivňuje intimní život asi 2 600 dotazovaných. Nyní univerzita předkládá průběžné výsledky, které potvrzují narušení intimity výrazné části respondentů. Podle odpovědí respondentů ztratilo asi 20 procent dotázaných kontakt s důležitou osobou, které se za normálních okolností svěřovali. Každý čtvrtý pak pocítil pocit sociálního vyloučení kvůli odlišnému názoru na pandemická opatření. Pocit sociálního vyloučení pocítilo i zhruba 14 procent z LGBT komunity, a to kvůli jejich sexualitě. Sociálně vyloučeni se cítili i lidé pracující v rizikových oblastech. Podle nich se jejich okolí distancovalo, a to kvůli obavám z vyššího rizika nákazy. To potvrdilo např. i 33 procent lékařského personálu.

Podle psycholožky Barbary Rothmüllerové je právě pocit sociálního vyloučení a stigmatizace převažující. Hůře prý pandemii zvládají ženy, které opatření stresují nejen v rámci rodiny a přátelských vztahů, ale i v pracovním prostředí. Podle studie se ženy díky opatřením cítí přetíženě a jsou z nich více vyčerpané než muži. Ti mají dle studie více času na odpočinek než samotné ženy.

 

Každý desátý respondent pak uvedl, že jeho poslední objetí proběhlo naposledy před více než třemi měsíci. U respondentů, kteří nežijí v partnerství, byl bez objetí každý druhý dotazovaný. I seznamování a rodičovské plány se v době pandemie měly dle studie výrazně změnit. Více jak polovině dotazovaným chybí i kulturní akce, cestování a styk s přáteli.

Studie prý přinesla i řadu překvapujících zjištění. Např. tak měli rakouští respondenti největší strach z nákazy svých příbuzných a přátel. Následoval strach z přetížení zdravotnického systému, hospodářských následků pandemie a až poté následoval strach z možné vlastní nákazy. Překvapením pro psychology bylo i celospolečenské přijetí vládních opatření. Pouze 0,6 procent se vyjádřilo proti opatřením zcela negativně. Nejvíce nepochopení opatření a jejich odmítání vyjádřili respondenti ve věku od 18 do 30 let.

„Omezení vycházení, zvýšení rizika chudoby, strach před virem, sociální izolace a ztráta svobody v rozhodování o vlastním životě vede k novým obavám a psychické zátěži. Dle výsledků studie jsou nejvíce ohroženi rodiče, ženy a lidé s nebinární nebo jinou genderovou identitou,“ shrnuje výsledky studie doktorka Laura Wiesböcková.

Tisková zpráva v PDF

(msp)